Your language is

neděle 30. března 2014

Jak hrá Left 4 dead 2 přes LAN síť

Left 4 dead 2


Jednoduchý návod, jak zprovoznit L4D 2 přes síť LAN:
  1. Nutnost Hamachi naistalované a vytvořenou síť mezi hráči. Verze hry není důležitá, ale musíte mít ve hře Nonsteam.
  2. Prosím tady dodržujte přesné pokyny jinak to nebude fungovat!
  3. Start->Příslušenství->Textový dokument
  4. Po otevření editoru napiš následující příkaz: left4dead.exe -game left4dead -console -novid +sv_allow_lobby_connect_only 0 +z_difficulty Impossible +map l4d_hospital01_apartment
  5. VELMI DŮLEŽITÉ: Dejte uložit jako, do názvu napište Launcher.bat a u typu souboru vyberte možnost Všechny soubory.
  6. Uložte ho do složky se hrou a zkontrolujte, že je to opravdu Windows Batch File a ne textový dokument
  7. Nyní spuste hru.
  8. Při vstupu do MENU dejte tlačítko přesně pod ESC a otevře se vám tabulka, tak je napsána vaše IP.
  9. Napište map a stiskněte mezerník + tab, vyberte z možností mapu. Při stisknutí Enter se spustí hra.
  10. Nejdřív ale váš spoluhráč musí otevřít to stejné okno a napsal connect IP ZAKLADATELE
  11. Je dobré opsat IP, pak zakladatel spustí hru a spoluhráč se připojí.
Dotazy do komentů!

Callan's method - kurz angličtiny v Londýně

Tak dnešní článek bude o kurzu angličtiny v Londýně, kam jsem chodila. Navštěvovala jsem školu v Chiswicku, což je skoro v centru Londýna.

O čem je Callan's method?
Learnig English with the Callan's Method is fast and effective!
Callanovo metoda je učení a zlepší angličtinu, zakládá si na intenzivě, a hlavně začít mluvit a přemýšlet v jiném jazyce. Učitel se neustále ptá na otázky, tak vy posloucháte a používáte jazyk tak hodně jak je možné. Když mluvíte v lekci, učitel opravuje gramatické chyby a vy se naučíte hodně z toho.
Učitelé mluví docela rychle, takže se učíte porozumět normální mluvě, jak je tady v Anglii přirozená rychlost. Takže to znamená, že se každý musí hodně koncetrovat a to po celou dobu vyúky.
Celou dobu posloucháte angličtinu, mluvíte pouze anglicky.
Knížky jsou plné otázek a každá otázka ukazuje slovo, výraz nebo část gramatiky. Učitel celou dobu stojí a ptá se na otázky každého studenta jeden po druhém. Když nevíte odpověď, učitel Vám ještě jednou zopakuje otázku, a když ani tak nerozumíte, napoví ti, co má být odpověď (v knížce si to pak můžete dohledat co to bylo) ale jde o to mluvit, snažit se jim porozumět a navyknout si na tu angličtinu.

Jsou to otázky (pro začátečníky) typu:

Teacher: Are there two chairs in this room? (Jsou v téhle místnosti 2 židle?)
Student: No, there aren't two chairs in this room, there are twelve chairs in this room.( Ne v téhle místnosti nejsou dvě židle, v téhle místnosti je 12 židlí.)


Jak probíhá hodina?
Každá škola je jiná, ale typicky jedna vyučovací hodina má 50 minut. Skládá se z 35 minut mluvení, 10 minut na čtení a 5 minut na diktát.
Čtení a diktát jsou většinou v půlce hodiny.
Během čtení, čtete a mluvíš zatímco učitel vám pomáhá a opravuje chyby ve výslovnosti. V diktátu, je praxe psaní, vy tedy posloucháte učitele, co on říká a tady jde taky o porozumění mezi podobnými slovy ( hand/ head /heart ) a poznání třeba i z kontextu o čem to vlastně je.
Většinou ty diktáty jsou dělané z vysvětlení gramatiky, takže si to procvičíte dvojnásob.
Ke knížce, která stojí 10 liber (cca 300 Kč) dostanete i malý slovníček, kde jsou přeložena nová slovíčka z každé lekce.

Kdo byl Robin Callan?
Robin Callan vlastnil školu v Londýně na Oxford Street.
V 20 letech odešel do Itálie učit angličtinu v Salernu. Robin přemýšlel jaký je nejlepší cesta, jakou by učitelé měli učit angličtinu, když neznají rodný jazyk těch lidí.
Zůstal v Itálii a začal psát vlastní knihy o učení angličtiny. Používal to v jeho vlastních třídách následujícíh 10 let a jeho učení mělo obrovský úspěch.
Když se vrátil do Anglie, otevřel si školu v Oxford Street. Jeho metoda učení se stávala čím dál víc populární.


Můj názor:
Já jsem školu navštěvovala z jediného důvodu, abych se naučila mluvit, nebála, naučila se rychle odpovídat na otázky a zvyknout si na jejich angličtinu.

A takhle metoda mi přišla nejvíc intenzivní, protože to bylo více mluvení. Jde hlavně o to, si to nepřekládat v hlavě do vaší řeči ale hlavně přijít na ten smysl tý věty a co chce bez překladu do češtiny.

Oficiální stránky jsou www.callan.co.uk

Já jsem měla 4-týdenní kurz a stál mě 280 liber (8400 Kč) i s knížkama, není to zrovna nejlevnější ale na poměry v Londýně a ostatní školy se to vyplatí!

Výdělek na internetu

Registrujte se na stránce www.goldmail.cz a získejte 150 Kč za registraci při zadání kódu 390597788 .

Budete dostávat reklamy, vždy se stačí jednou za pár dní přihlásit, proklikat emaily a penízky přibydou.

Je zde provizní systém, takže pokud se budete snažit, je to dobrá možnost si dobře přivydělat.



Záhadná místa v České republice 3

Před 400 lety se skrývala v lese Boru malá osada a úzká cesta ji spojovala s okolním světem, neboť kolem byly rozlehlé hluboké bažiny, ve kterých nejeden člověk předčasně ukončil svůj život. Tonoucí zde prý zapsali svoji hrůzu a ta i po staletích může působit na lidskou psychiku.

 




Les Bor ležící jihozápadně od Českých Budějovic u sídliště Máj, patří k místům, kam se bázliví výletníci rozhodně nehrnou. Právě tady se soustředí záhadné události z celého okolí. Na fotografiích se objevují prapodivné průhledné siluety, a dokonce tu stával strom oběšenců, na kterém ukončilo život mnoho lidí, včetně jedné manželské dvojice. Obyvatelé nakonec větev stromu, na které k oběšení docházelo preventivně zlikvidovali, avšak v jeho blízkosti se dodnes dostavují nepříjemné pocity a cizí hlas uvnitř vaší hlavy jakoby našeptával, abyste ukončit svůj život. Další svědectví o Branišovském lese vypráví o časových posunech, mizejících postavách, tahání za nohy a pocitech brnění v těle.
Zmínky o této lokalitě pocházejí už ze středověku. Před 400 lety stála v Boru malá osada obklopená bažinami, kde se utopilo mnoho lidí. Duše utopených a jejich utrpení prostoupilo les a může být jedním ze zdrojů nepříjemných pocitů. Tyto duše dosud nenašly pokoje a snaží se škodit lidem, nahání jim strach a tím odčerpávají energii. Lidem se zde, zejména v noci, zjevuje postava černého rytíře, který má široký černý klobouk stažený do čela a dlouhý plášť. Postava se dokáže rychle pohybovat, jako by plula vzduchem. Říká se, že se však jedná o dobrého ducha ochránce, který má za úkol střežit zlo, sídlící v tomto lese. Dalším tajemstvím jsou rudě žhnoucí oči, které se objevují ve výsce asi dvou metrů a své oběti pronásledují.

K historickým faktům patří také tragédie, která se zde odehrála za minulého režimu, kdy v lese býval vojenský prostor, střelnice a muniční sklad. Jedné noci se zde postříleli navzájem vojáci, údajně proto, že se jeden z nich náhle proměnil v podivnou bytost. Vše stihl ještě před svou smrtí vypovědět jeden z raněných vojáků, který během osudné noci úplně zešedivěl.

Záhadná místa v České republice 2

Ostrovská Černá madona


Na vršku u kláštera stojí nádherná kaple Panny Marie Einsiedelnské. Socha Panny Marie s dítětem tam trůní uprostřed zlatých oblaků. Její tvář a ruce jsou černé. Žádný div, že tuto jedinečnou sochu obestírá svým pláštěm pověst.

Když byla kaple budována a na vršek musely být vláčeny těžké kameny na sloupy a schody, nabídl se staviteli ku pomoci ďábel, a to za cenu stavitelovy duše. Práce pak pokračovaly velmi rychle, jakoby těžká břemena vynášely neviditelné ruce a brzy stála kaple před očima stavitele v celé kráse.
Když splnil svůj úkol, dostavil se ďábel a žádal svou odměnu. V hrůze a strachu se stavitel utekl k soše Matky Boží a ukryl se za ní. Když chtěl ďábel uchvátit svou oběť, dotkl se milostné sochy a hle! Tvář a ruce Matky Boží i dítěte rázem zčernaly, ďábel však zbělel.
Protože se s bílou tváří nemohl vrátit, nabídl staviteli, že mu ponechá jeho duši, když vrátí Matce Boží bílou barvu, aby opět zčernal. Mistr se pokoušel stále znovu nabílit sochu, ale k ďáblově úleku zůstávala stále černá stejně jako ďáblova tvář bílá. Plný vzteku a hněvu vyběhl ze dveří a vrazil do kaple, aby ji pobořil. Ale jakkoliv ďábel zuřil, dokázal jen to, že se jeho ruka otiskla do kamene a krvácela. Plný zlosti zaryl tvář i ruce do černé hlíny a zmizel. Stavitel byl zachráněn.
Ještě dnes však můžeme spatřit otisk krvavých prstů ďáblovy ruky nad vstupními dveřmi kaple. Svatá Matka Boží je černá a černá zůstane, i kdyby byla tisíckrát přemalována na bílo.

Čarodějnice nebo bílá paní?


Při návštěvě hradu Vildštejn můžete vstoupit do hradní krypty, kde je uložena lebka s několika dalšími kostmi jakési ženy, které byl nalezeny při bourání hradního komínu. Kosterní pozůstatky byly uloženy ve schránce a byla k nim přiložena skleněná baňka, pár stébel trávy a rybářský háček. Někteří lidé z podhradí vyprávěli, že by mohly patřit jedné z dcer majitele hradu z rodu Trautenbergů, která byla velmi ošklivá, znala sílu bylin a připravovala z nich všelijaké nápoje a masti. Jednoho dne však záhadně zmizela a nikdy se nenašla. Jiní zase vyprávěli o bílé paní, procházející se za jasných měsíčních nocí hradem. Nikdy nikomu neuškodila a ti, kteří ji spatřili se dušovali, že vypadala velice nešťastně. Dokonce ještě dnes najdeme ve Skalné dost lidí, kteří odpřisáhnou, že bílou paní skutečně viděli...

Záhadná místa v České republice 1

Český Krumlov

Boletice

Když zemřeli dva umínění a hádaví boletičtí sedláci, byli pohřbeni v hrobech vedle sebe. Každou noc lidé slyšeli, jak se oba mrtví na hřbitově stále proklínají a spílají si, a to tak hlučně, že se obyvatelé v okolí vůbec nevyspali. Zpráva o hádavých nebožtících se nesla po okolí a vesnice se stala předmětem posměchu. Starý farář se obrátil až do Říma s prosbou o radu. Odpověděl sám papež, že kříže v hlavách obou hrobů mají být obráceny k sobě zády. Od té doby zavládl na boletickém hřbitově klid a mír.


Český Krumlov

Nedaleko Krumlova na křižovatce polních cest stály dvě kamenné sochy. Obě postavy si byly tak podobné, že jim lidé říkali kamenní bratři a zdaleka k nim přicházeli poutníci. Protože se u soch scházelo příliš mnoho lidí, dala městská radnice příkaz sochy odstranit. V místě, kde byly sochy vykopány, zely dvě hluboké jámy, které se ani největším úsilím nepodařilo zasypat. Obě sochy byly uloženy v kůlně, z níž za noci vycházelo zvláštní světlo a ozývaly se podivné hlasy. Šafář dvora zneklidněl a dal sochy opět postavit: jednu do kaple uprostřed statku, druhou do trojického lesa. A opět se u soch scházely zástupy lidí; tím ubývalo poutníků v blízkém Kájově. Znovu bylo vydáno rozhodnutí sochy odstranit. Na příkaz budějovické konzistoře dva muži s povozem zakryté sochy odváželi a všude, kudy jel onen těžký náklad, se samy od sebe rozezněly zvony kapliček a kostelíků. V Budějovicích pak všechny stopy podivného spřežení zmizely.

Dolní Vltavice

Při každodenní pastvě farářova stáda se před pasačkou objevila shrbená stařena, její jako sníh bílé vlasy jí zcuchaně a nepořádně visely do obličeje, ruce, nohy, krk i ramena měla pokryty mechem. Podivná stařena požádala pasačku, zda by ji neučesala; dívce se sice nechtělo, ale pak babce třesoucíma se rukama začala rozplétat a rozčesávat zaknocené vlasy. Když se dotkla stařeniny hlavy, poznala, že její tělo je studené jako led a po chvíli už děvče nemohlo pozvednout své náhle zkřehlé ruce. Stařena nasypala pasačce do zástěry trochu suchého listí a zmizela. Udivená dívka doma našla v šatech zapadlý krásný zlatý peníz. Mnozí pak tu podivnou, mechem porostlou ženu hledali, aby od ní také dostali tak štědrý dar.

Kájov

V odlehlé usedlosti nedaleko Kájova umíral hamižný sedlák a jeho dědicové slíbili, že mu v rakvi podloží hlavu podhlavníkem, na kterém umíral. Když pak začali shánět dědictví a nemohli se dopočítat, napadlo je, že si nebožtík vzal své peníze do hrobu. Rakev vykopali a otevřeli; nebožtík v ní ležel na břiše a ztuhlýma rukama objímal polštář s penězi tak pevně, že příbuzným nezbylo než rakev zatlouci a pohřbít skrblíka znovu i s jeho pokladem.

Kleť

Na nejvyšší hoře Blanského lesa stál pevný hrad a v něm spravedlivě vládl vladyka Hrozen. Měl jedinou dceru, dobrotivou a sličnou, které říkali Krasava. Ucházelo se o ni mnoho ženichů a zvláště švarný mladík snědých tváří a jiskrného pohledu, o kterém se proslýchalo, že je to sám Belzebub. Když kníže pekel poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu za to, že dostal od Krasavy košem. Jednoho dne, když všichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kletí děsivou bouřku; lámal pevné hradby hradu a metal kamení do všech stran. Bludný mnich, který šel náhodou okolo, zdvihl kříž a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany ležící dodnes na temeni Kleti jsou zbytky onoho mocného sídla rozkotaného ďáblem.

Hrad Rožmberk nad Vltavou

Jako na jiných hradech a zámcích patřících Rožmberkům, tak i na hradě Rožmberku se zjevuje Bílá paní, která za nocí prochází hradem a barvou svého oděvu oznamuje blížící se události. Černý šat znamená tragické zvěsti, naopak bílá barva přináší zprávy dobré. Naposled prý byla Bílá paní spatřena v době II. světové války, kdy svojí přítomností vyjádřila nesouhlas s nacistickou vlajkou umístěnou na věži. Předobrazem Bílé paní je Perchta z Rožmberka (1429-1476), dcera Oldřicha II. z Rožmberka, která se utrápila v nešťastném manželství.

Rychnov nad Malší

V kostele Sv. Trojice je vytesána do kamene příhoda kupce, který se s myškou pobíhající okolo něho rozdělil o chleba. Myš mu za to přinášela ze svého úkrytu malé kousky zlata. Kupec klackem odkryl zeminu a našel zlatý poklad; jeho polovinu rozdělil v Rychnově mezi chudé a za druhou půlku pokladu nechal vystavět kostel.

Poutní kostel Svatý Kámen

Roku 1634 porazil zedník z Rychnova nad Malší Šimon Stepinger strom rostoucí poblíž posvátného kamene, aby měl dřevo na otop. Když však doma topil dřívím z uvedeného stromu, přiblížila se jeho tříletá dceruška k ohni tak neopatrně, že se na ní vzňal oděv. Zoufalý otec těžce popáleného dítěte si dělal výčitky, že porazil strom na posvátném místě, a svého činu hluboce litoval. Vroucně vzýval Pannu Marii Těšitelku zarmoucených, aby zachránila jeho dítě. Modlitba byla vyslyšena a dcerka se brzy uzdravila. Zpráva o této události se rychle rozšířila a lidé začali hojně navštěvovat podivuhodný kámen, kde prosili Pannu Marii o pomoc v nejrůznějších záležitostech.

Vítkův Hrádek

O rodinných sklonech k sebevraždě a lidské zlobě vypráví příběh ze samoty nazývané Růžový Vrch, kde žil chudý lesní dělník s mnoha dětmi. Když mu zemřela žena, našli ho v lese oběšeného. Jeho bratr, který si v márnici uvědomil, jaká je to hanba pro celou rodinu, se neudržel a mrtvému vyťal políček. Od té doby ale musel na mrtvého bratra neustále myslet; litoval svého činu i toho, že se nepostaral o bratrovy děti, až se po čase ve své chalupě oběsil. Nejmladší bratr, veden zřejmě rodinnou tradicí, aby zvědavcům kolem ukázal, oč je lepší než mrví sourozenci, dal nebožtíkovi políčky dva. Zlomyslní lidé ho uráželi, nadávali mu a vysmívali se jeho utrpení do té míry, že se oběsil na lípě za vsí. Ani jednomu z nebožtíků nebyl popřán hrob v posvěcené půdě, všichni byli bez kněze zahrabáni na pustém místě.

Zvonková

Za třicetileté války tudy táhlo po rozmoklé cestě švédské vojsko; vozy se bořily v bahně a nezbylo, než část kořisti odhodit. Po letech při opravování rozježděné cesty byl v zemi nalezen zvon. Osada patřila k majetku Jana Kristiána I. z Eggenberku, který jednou při prohlídce svého panství obdivoval krásnou kytici modrých zvonků, kterou přijal jako pozornost od svých poddaných. Když se pak rozhlédl, uvědomil si, že i lesy kolem mají tvar zvonu. To rozhodlo, že dal novému sídlišti tak půvabný název.

pátek 28. března 2014

Duchové videa z youtube

A na konec delší video :-)

Aktivace panenky

Aktivace panenky

Pomůcky: Dvě bílé svíce, figurka, byliny a vůně dle vaší volby, něco typického pro danou osobu, parfém, jehlu a niť, fotografii osoby, kus papíru s celým jménem osoby.

Instrukce: Za úplňku, novu, nebo v den odpovídajícímu vašemu dni narození shromažděte všechny pomůcky a položte je na oltář. Vycentrujte se a uzemněte. Otevřete magický kruh.
Svíce pokropce svěcenou vodou se slovy:

Z temnoty vychází zrození,
realizace (vyslovte svůj záměr)
v tuto noc (či den).
Tak se staň.

Otevřete čtvrtě. Figurku vycpěte bylinkami, vložte něco typického pro danou osobu a její jméno napsané na kousku papíru. Poté ji zašijte, přičemý budete opakovat svůj záměr a představujte si člověka, pro kterého panenku děláte.
Oběma rukama uchopte figurku a fotografii osoby (můžete je k sobě svázat stuhou barvy odpovídající vašemu záměru) a postupně projděte všechny živly, přitom říkejte:

Země souvisí s (jméno osoby).
Vzduch je spojen s (jméno).
Oheň je propojen s (jméno).
Voda je napojena na (jméno).

Držte panenku i fotografii nad oltářem a říkejte:

Vazba je zpečetěna.
Panenka a (jméno) jsou jedno.
Tato vazba nemůže být porušena
bez přičinění mého.
Ve jménu Ducha
dílo dokonáno.

Třikrát na panenku dýchněte a třikrát opakujte:

Vdechuji ti život.
Dech života kolem tebe.
Tak se stane!

Přeneste panenku a fotografii nad střed oltáře a zvedněte je nad hlavu pro požehnání Ducha. Projděte s ní jednotlivé čtvrti, severem počínaje, a požádejte o požehnání energií jednotlivých živlů. Vraťte se k oltáři. Vycentrujte se a uzemněte. Poděkujte božstvu. Uzavřete čtvrti a kruh.

Všeobecná pravidla kouzel s figurkami


Pravidla kouzel s figurkami


  • Měla by obsahovat něco typického pro osobu, kterou představuje. Pokud nemůžete na nic přijít, použijte fotografii. Můžete napsat nebo vyslovit také jeho/její jméno, pozor na správné hláskování. Máte-li čas, pokuste se osobu vizualizovat, představte si jeho/její tvář. Tak se na osobu správně napojíte.
  • Zvolte byliny, oleje a vůně odpovídající vašemu záměru.
  • Vždy pracujte v magickém kruhu, především pokud provádíte léčebný rituál. Čím čistší prostředí, tím účinnější kouzlo.
  • Pracujete-li na chronickém onemocnění, nebo na vážně nemocném člověku, pamatujte, člověk neonemocní ze dne na den, a také se ze dne na den neuzdraví. Opakujte kouzlo se stejnou figurkou pro zesílení a obnovení účinku každých třicet dní, nebo když se pacientovi přitíží.
  • Po vytvoření pouta mezi figurkou a danou osobou musíte figurku dobře uschovat. Nebylo by dobré, kdyby například našel váš pes.
  • Jakmile se kouzlo naplní, deaktivujte figurku a přerušte spojení s danou osobou tak, že figurku pokropíte svěcenou vodou. Pak ji rozeberte a vše spalte. Přitom žádejte o harmonii a štěstí pro danou osobu.
  • Panenku nebo figurky aktivované pouze na vyléčené, které nejsou napojeny na danou osobu, mohou být vhodným dárkem pro přátelé a členy rodiny.
  • Panenky pro novorozené dítě obsahují charakteristické rysy obou rodičů a jsou aktivovány sedmi dary pro šťastnou budoucnost dítěte. Mnoho žen si tyto panenky bere s sebou do porodnice a pokládá je hned vedle novorozeněte.
  • Figurky na finanční zlepšení situace by měly obsahovat alespoň tři bankovky a všechny druhy mincí, které se používají ve vaší zemi, přičemž nesmí chybět jméno, bylina asociovaná s penězi a úspěchem a magnet. Panenku byste měli každý týden znovu aktivovat vůní a zaříkadlem. Na její tělo by měla být navíc přišpendlena další bankovka. Figurku dobře uschovejte ze dvou důvodů: aby jste mohli pokračovat ve své práci a aby nikdo nemohl odtrhnout peníze připevněné na tělo panenky. V takovém případě byste ji museli zrušit, spálit a vyrobit si novou.
  • Hračky v podobě zvířat můžete použít k posílení zdraví vašeho domácího mazlíčka. Nenapojujte je však na energii zvířete, protože figurky budou následně zničeny. Pouze je aktivujte k uvolnění léčebné a blahodárné energie.

čtvrtek 27. března 2014

Smrt

Na místě kde kvetou kytky, voní tráva, šumí stromy a nedaleko je slyšet šumící řeka sedí dívka na rozložené dece a odpočívá. Poslouchá zpěv ptáků a je uplně sama. Samotná přemýšlí nad svým životem, který nemá mnoho zážitků. Bloudí v paměti a pomalu si uvědomuje, že nenašla žádného chlapce, který by o ní stál, který by jí každé ráno nosil květiny, políbil, pohladil,….. Ještě nenašla žádnou lásku. Strašně by si přála, aby svého prince potkala co nejdříve. Protože být sama je to nejhorší. Dívka má plno přátel, ale žádnou lásku. Nikdy nebyla zamilovaná……ptá se proč? Okolo mě prochází mnoho pěkných chlapců, ale ani jeden mé srdce nekouzlit na tolik, abych byla zamilovaná. Každý den hledím do tváří nových chlapců. Nikdy jsem necítila ten krásný pocit, kdy tělo říká to je on! Ten pocit, co o něm mluví lidé a jsou šťastní. Čas, kdy vám bříšku létají motýlci a vy se vznášíte ve snech o tom pravém. Taky bych chtěla a moc tenhle pocit zažít.. Snít každou noc, jak se ruku v ruce procházím po rozpálené písčité pláži ruku v ruce s chlapcem mích snů. Chodit s ním na procházky. Zažít první polibek, první milování……….jako ostatní dívky.
Dívka vstala, složila deku a šla domů, cesta jí ubíhala rychle a dívka nevnímala okolí.. Najednou do ní vrazil kluk, který se hezky usmál a omluvil se. Dívce se zajiskřily oči a najednou……..ucítila v bříšku podezřele krásné šimrání. Začaly si povídat a později i vyměnili telefonní čísla.
Dívce se zdály krásné sny a byla šťastná. Po týdnu jí přišla SMS: Jsi krásná Eriko, mé srdce jsi okouzlila, že se mi o tobě každou noc zdá. Jsi moje víla, která očarovala můj život. Proto bych se tě chtěl zeptat, zda by jsi se mnou nechtěla chodit. Moc jsem se do tebe zamiloval a nemyslím na nic jiného než na tebe…Dívce se rozbušilo srdce radostí. Hned odpověděla: ahoj Radime. Tvá sms je moooc krásná. Mě se o tobě také zdá a jsem strašně štastná, že jsi mi položil tuto otázku…..moje odpovvěd zní ANO!!!!Moc tě MILUJU!!
Erice se splnil její sen. Konečně potkala svou lásku a zažívá s Radimem krásné chvíle, hned druhý den se sejdou. Radim k ní pomalounku přistoupí a políbí jí na její jemné rty něžně a dlouže, až Erice zčervenají tváře štěstím. Její první polibek! Pak se chytí za ruce a kráčí parkem, okolo rozkvetlých keřů a usadí se na lavičku. Čas ubíhá strašně rychle až se pomalu ztmívá. Je romantická atmosféra. Černé nebe je posyto zářícími hvězdami. Erika pohlédne na Radima. On se k ní otočí, hledí si do očí jako smyslů zbavení. Pak se políbí. Hrají si se svými jazyky a vyměňují si doušku své lásky. Jsou opravdu zamilovaní.
Erika nemá doma rodiče. A Radim může domů přijít kdy chce. Proto Erika Radimovi nabídne, že by mohli jít k nim. Jdou pomalinku. Oba vědí co je čeká…Dorazili k Erice..
Jejich byt je útulný a její pokoj ještě víc. Má ho sladěný do růžové barvy. Nikde není vidět ani smítko a vše je dokonale upravené. Erika veme aromatické svíčky a zapálí je. Radim jí jen pozoruje a čeká co se bude dít, i když to ví.
Pak si Erika k Radimovi přisedne na postel a jako první ho políbí. Dlouze a hluboce, jako by říkala ty jsi nejlepší. Miluju tě z celého svého srdce. Jejich polibky jsou intenzivní a vzrušující. Erika si pomalu začne rozepínat růžovou krajkovou košily,kterou zdobí perleťové knoflíčky. Radim jí pomáhá. Ona jemu stáhne tričko. Radim má krásné tělo. Vypracované a opálené do zlatova. Hledí na Eriku svými studánkově modrými kukadly, jako by se jí ptal, jestli to opravdu chce. Erika mu souhlas dala najevo pohlazením po tváři.
Ten večer oba zažijí své první milování. Radim u Eriky přespí a další den ráno jí probudí polibkem a nádherně vonící snídaní. To vše si Erika tehdy na louce přála a ted je obklopena štěstím…
Radim musí odejít. Erika se celý den směje a rodiče nevěří vlastním očím, když večer přijedou z pracovní cesty. Erika se vykoupe a ještě na sobě cítí jeho příjemnou vůni. Je opravdu štastná, jako nikdy v životě!
Usíná a těší se na další den kdy se s Radimem setká…..
Další den jde na vyjednané místo ke starému stromu, na kterém se domluvili po krásném večeru. Čeká tam 15 min, 20min, a Radim nikde. Začíná pochybovat, jestli jí jen nevyužil. Ale plná očekávání čeká dál na svou lásku.
Uplyne 1hodina a 30 minut a Erika to vzdává. Běží domů a oči se jí zalívají slzami, proč nepřišel?
Přijde domů a jde si číst knihu, aby zapomněla na dnešní den, ale nesoustředí se. Proto se jde vykoupat a zalehnout do postele, kde se s Radimem milovali. Usne.
Druhý den ráno se co nejdříve podívá na mobil, jestli jí tam nečeká obálka signalizující sms… žádná tam není. Proto se rozhodne zajít k němu domů a zeptat se co se děje.
Zazvoní na zvonek, kde Radim bydlí… Otevřou se dveře a vidí pláčící matku Radima. Ptá se co se děje a jestli je Radim doma. Erika se dozví šokující zprávu která se jí bude do smrti přehrávat ve vzpomínkách…"Radima včera ráno srazilo auto, které řídil opilí řidič"
Erice vyhrknou slzy do očí a běží domů, tak se zabouchne do pokoje a její slzy máčí polštář, na kterém měl Radim položenou hlavu tu noc. Byla zoufalá a celý svět se jí zhroutil. Neustále si přehrávala slova jeho maminky a jejich poslední polibek. První a poslední milování,……………..měla oči rudé bolestí a slyzy jí tekly proudem. Naříkala , křičela a prosila, ale Radima jí to nevrátilo. Každý den chodí a břečí na jeho hrob… Bůh jí vzal jediné štěstí, ketré měla. Její největší štěstí zkončilo tak rychle ale…….PROČ?

Posel smrti

"Byla temná noc. Seděl jsem ve svém obýváku a četl jsem si svou oblíbenou knihu. Najednou jsem slyšel kroky. Někdo byl v mém domě. Opravdu jsem netušil, jak se tam dostal. Položil jsem knihu na
stolek a šel se podívat, kdo to je. To, co jsem spatřil…..ne, už o tom nechci mluvit," zarazil jsem se.
Pan Warrington mi řekl, ať zkusím sebrat odvahu a řeknu mu to. Prý to potřebuje vědět. Říkal, že u mě doma byl možná Černý fantom. Mohl jsem prý být po smrti.
"Tak dobrá," pokračoval jsem. "Vypadalo to…..bylo to….. já nevím.
"Prosím, řekněte to," naléhal pan Warrington. "Vím, že je to děsivý zážitek, ale pokud mi to řeknete, možná bych vám mohl pomoci. Začněte znovu od začátku a pokuste se to dovyprávět až do konce."
Tak jsem se zase vrátil do té děsivé noci. "Byla temná noc a já si ve svém obývacím pokoji četl svou oblíbenou knihu. Náhle jsem uslyšel kroky. Někdo cizí byl v mém domě. Odložil jsem knihu a šel se podívat, kdo to je. V předsíni jsem spatřil přízrak v černém plášti. Na rukou měl dlouhé železné drápy. Když se na mě podíval, viděl jsem v jeho očích smrt. Svoji smrt! Viděl jsem se tam, jak umírám!!!!!" křičel jsem a úplně jsem se zpotil.
Pan Warrington mě uklidňoval. "Dýchejte zhluboka, Marku.
Uklidnil jsem se.
"Marku, teď to pro vás bude nejspíš šok, ale musím vám to říct," řekl pan Warrington. "Viděl jsi Černého fantoma, posla smrti.
Samou úzkostí se mi sevřelo hrdlo. "Takže…..to znamená, že zemřu?" Do očí se mi draly slzy, které jsem se snažil zadržet.
"Ne brzy. Možná za několik měsíců nebo několik let, to opravdu nevím." "Ale každý někdy musí zemřít. Mohu se vás zeptat, co přesně jste v těch jeho očích viděl?"
"Viděl jsem se tam umírat! UMÍRAT! LEŽEL JSEM NA ZEMI A VYPRCHÁVALA ZE MĚ DUŠE!"
"Uklidněte se, prosím."
Ztěžka jsem oddechoval. Bál jsem se jít domů. Co kdyby se mi na cestě tam něco stalo?"
"Nebojte se, Marku. Dneska to zřejmě nebude," pokračoval pan Warrington. "Jeden z lidí, kteří ho viděli, zemřel nejdříve za sedm měsíců."
Trochu se mi ulevilo. Ještě několik měsíců bych mohl žít.
"A žije z těch lidí ještě někdo?"
"Už ne. Protože nevěděli, jak se ubránit."
"Ubránit? To jde?"
"K tomu potřebuješ Náhrdelník života. Pověsíš si ho na krk nejpozději do pěti dnů po setkání s fantomem. Pak ho musíš nosit do nejbližšího úplňku."
Touto odpovědí mě pan Warrington potěšil.
"A nevíte, kde bych ten Náhrdelník mohl sehnat?"
"Má ho jedna stará léčitelka. Tady máte její vizitku," podal mi světle zelenou kartičku. "Tak jděte, má otevřeno do sedmi a je půl sedmé. A hlavně na sebe dávejte pozor, Marku."

Vyšel jsem tedy ven. Na ulici nebyla skoro ani noha. Šel jsem rychle, abych to k té léčitelce stihl. Najednou se někde u mě ozvalo koňské zarřání. Zezadu na hlavě jsem ucítil tupou bolest. Měl jsem pocit, jako by mi ten kůň svým kopytem prorazil lebku. Zhroutil jsem se na zem.
Z kočáru vystoupili lidé a společně s kočím ke mně přiběhli. Nikdo neříkal nic jiného než: "Musíme zavolat doktora!" A mezi nimi se něco objevilo. Byl to Černý fantom. Posel smrti. Už si pro mě přišel.

středa 26. března 2014

Titanic vs. originál

 Turecké lázně a volání o pomoc z radiotelegrafického deníku
 Filmové zpracování
 Jídelníček 14.4.1912
 Jídelna a kabina I. třídy

 Podmořský záběr zádi vraku
Zbytky, co našli experti ve vraku - čerpadlo a rám postele

Magické číslo 11

> Čti velmi pozorně:
> > New York City má 11 písmen.
> > Afghanistan má 11 písmen.
> > Ramsin Yuseb (terorista, který v roku 1993 hrozil zničením "dvojčat" WTC) má 11 písmen.
> > George W Bush má rovněž 11 písmen.


> > Mohla by to být dobrá náhoda. Ale bude to ještě lepší:
> 1. New York je jedenáctý stát USA
> 2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11
> 3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11
> 4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65 pasažérů 6+5=11
> 5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11. 9+1+1=11
> 6. toto datum odpovídá telefonímu číslu amerických záchranných jednotek 911.
Opět 9+1+1=11 to nebude náhoda.?!


> Čti dál a více přemýšlej:
> 7. v letadlech bylo dohromady 254 obětí. 2+5+4=11
> 8. 11. září je 254 den v kalendáři. opět 2+5+4=11
> 9. bombový atentát v Madridu se stal 3.11.2004. 3+1+1+2+4=11
> 10. tato tragédie se stala přesně 911 dní po atentátu na dvojčata WTC a 911, zase 9/11, zase 9+1+1=11


> Teď to ale začne bejt pořádně strašidelný: -otevři si Word a udělej následující:!!!
> - napiš velkými písmeny Q33 NY (což je číslo letadla, které jako první vlétlo do dvojčat)- označ tyto písmena, změň velikost písma na 48 a typ písma na Wingdings

Natáčení záhady Blair Witch

Záhada Blair Witch (The Blair Witch Project) - USA 1999, režie Daniel Myrick, Eduardo Sánchez. Hrají Heather Donahue, Joshua Leonard, Michael C. Williams, Bob Griffin, Jim King, Sandra Sánchez, Ed Swanson, Patricia De Cou, Mark Mason a Jackie Halex.
Celý snímek bez výjimky jediného záběru je natočen formou dokumentu. Na začátku se objeví titulek, že skupina studentů se v roce 1994 ztratila v marylandských lesích a po roce byl nalezen filmový materiál, který před svým zmizením natočila. Pak už nás čeká jen 88 minut třesoucích se ručně snímaných záběrů s hladovými (opak od sytý) barvami a podivným nasvícením, chybí jakýkoliv hudební doprovod, ale o to výraznější je zvuková stopa. Prostě amatérský dokument, jak má být.
Film je točený ze dvou kamer studentů, takže působí amatérsky. Proto je taky po technické stránce docela bezcenný, ale díky tomuto způsobu točení vás dokáže přímo vtáhnout do děje a nepůsobí z pohledu "další osoby", ale jakoby jste byli jedním ze studentů. Proto se taky tento film stal terčem kritiků a věřte, že většina z jich odsoudila tento snímek k zániku. Ovšem skutečnost, že američtí producenti do tohoto filmu vrazili něco 20 000 dolarů a výsledky byly zcela strhující (150 mil dolarů) svědčí o tom, že film se lidem všeobecně líbil. Už jen proto, že snímek primitivním způsobem obsahuje neskrývanou hrůzu a děs. Jestli čekáte hektolitry krve, tak na to rychle zapomeňte, i když sem tam ta krev bude. Rychle se střídající záběry černobílého filmu a barevné kamery nás seznamují s každým momentem, který stál našim hrdinům za natočení. Z amatérského téměř rodinného filmu se postupně stává jeden z nejděsivějších hororů, které můžeme shlédnout. Po festivalu amatérských filmů Sundance odkoupila snímek společnost Artisan a vymyslela důkladnou reklamní kampaň, její základem je mystifikační hra s diváky: Co je pravda a co už lež? Fotografie obětí, zpovědi jejich rodičů, filmový materiál nalezený pod základy domu v burkettsvillském lese - taková kampaň filmu přinesla bleskový úspěch. Tvůrci už jen zpovzdálí sledují jeho spanilou jízdu americkými kiny i Evropou. Byl to redaktor časopisu Fortean Times Bob Rickard, kdo poodhrnul roušku tajemství zakrývající tento film.

úterý 25. března 2014

Nejznámější český vězeň: Jiří Kajínek


Jak to prý bylo?

Pražský podnikatel Antonín Vlasák byl Štefanem Jandou vydírán pro nevyrovnané dluhy, a proto si Kajínka údajně za částku 100 tisíc korun najal k zastrašení Jandy. Kajínek se vražd dopustil v době, kdy byl na útěku z 11letého trestu, který si odpykával za loupežné přepadení policistů z Prahy 4, kdy jim odcizil služební auto a zbraně. Zadržen byl až 8. února 1994 v Praze nahý.

Kajínkův trestní spis v době projednávání nájemných vražd tvořilo více než deset tisíc stran a plzeňskému soudu zabralo jeho projednávání 46 dnů. Proces trval více než čtyři roky. Před soudem vypovídalo 56 svědků a zhruba desítka soudních znalců.
Jen rozsudek krajského soudu s odůvodněním obsahuje 130 strojopisných stran. Kajínek účast na vraždách kategoricky popřel.
Ve čtvrtek 30. května ve čtvrt na devět večer uplynulo přesně 20 let od chvíle, kdy došlo v odbočce z borských serpentin poblíž Českého údolí k dvojnásobné vraždě plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho ochránce Juliána Pokoše. Jeho bratr a Jandův další bodyguard Vojtěch střelbu s těžkými zraněními přežil a stal se korunním svědkem v celém procesu.
V něm za střelce tehdy bez sebemenších pochybností označil Jiřího Kajínka. Dnes už 52letý vězeň byl pak v roce 1998 odsouzen k doživotnímu žaláři.

Podle českého trestního řádu je vražda promlčená právě po 20 letech. „To prakticky znamená, že kdyby se dnes přihlásil k vraždám někdo jiný, nebyl by již trestně stíhán za tyto skutky. A byl by to důvod k obnově řízení," říká plzeňský advokát Ivo Žižkovský. K tomu se ale zatím nikdo evidentně nechystá, pro Kajínka se tak nic nemění.
Co by mohlo pootočit neměnný stav, je další pokus o obnovu řízení. Kajínkův obhájce Tomáš Zejda nyní chystá třetí žádost v řadě, která tentokrát poputuje na stůl novému prezidentu Miloši Zemanovi.
Kajínek se už marně pokoušel o obnovu řízení v letech 2004 a 2010, ani v jednom případě ale původní verdikt soudu nebyl vyvrácen a žádosti byly zamítnuty.
Kauza dodnes budí vášně, část veřejnosti nevěří v Kajínkovu vinu. Příběh inspiroval i filmaře. 


Kajínek sám je přesvědčen, že z vězení jednou svobodně odejde.
Naposledy byla o něm řeč letos po prezidentských volbách, kdy se Zeman vyjádřil, že by byl pro obnovu jeho případu, ovšem u jiného než plzeňského soudu. S udělením milosti však nepočítá.
Kajínek se několikrát pokusil z vězení utéci, naposledy v roce 2000. Tehdy se mu podařilo uniknout z nejstřeženější věznice v Mírově. Policejní komando ho zatklo až po 40 dnech.

Co se psalo v roce 1993?

Policejní mluva ovšem tento malér pojmenovává jako loupež, krádež motorového vozidla, nedovolené ozbrojování - to vše spácháno na dvou příslušnících policie… Kajínek si s jistým známým půjčili od Pragocaru auto. Vozidlo podobné barvy a podobného čísla se dostalo do podezření v souvislosti s trestnou činností. Policie požádala dispečink půjčovny, aby oznámili, až bude Kajínek a spol. auťák vracet. Dva mladí a prý vyjukaní policisté se spojili vysílačkou se svou ústřednou. "Vůbec se s nima nebavte a koukejte je předvést!" zněl hlas z vysílačky. Začaly v tu chvíli fungovat Kajínkovi násilnické geny? "Spíš to byl zkrat. Jirka znal policajty, kriminály a soudy z doby totality. Nedošlo mu, že bude lepší nechat se předvést a pak si stěžovat…. Tyhle návyky mu prostě scházely." Takže Kajínek zareagoval, tak jak zareagoval. Pod hrozbou pistole, údajně plynové, policisty odzbrojil a společně s kámošem prchli policejním autem. Vůz nechali stát asi o pět ulic dál…. Kajínek se dostal až do Německa, odkud ho časem jejich policie vydala naší. Obhájce, advokát skvělé pověsti, věřil v trest - při použití paragrafu za násilí na veřejném činiteli - kolem čtyř let. Způsobená škoda byla zanedbatelná, pouhých 762 Kč. Konečný verdikt ovšem zněl na 11 let, Kajínek měl vyjít na svobodu - v případě neprominutí poslední třetiny trestu - 28. června 2001! Zpoza zamřížované cely vám tohle datum může znít až příliš futurologicky….
Koncem ledna 1993 je mu povoleno třídenní přerušení výkonu trestu. Ve stanovisku komise, kromě podpisu ředitele NVÚ je možné vidět pět dalších, se mimo jiné píše : "Jeho chování je vzorné, po celou dobu výkonu trestu je příkladem i pro ostatní odsouzené…. Byl mnohokrát kázeňsky odměněn a v podstatě u něho byla vyčerpána celá škála kázeňských odměn. Jeho přístup k výkonu trestu je jednoznačně kladný." Opušťák začne ve čtvrtek 21. ledna v 8.00. Druhý den přijme Kajínka ministr spravedlnosti. Jen on, respektive Nejvyšší soud, může ještě prosadit změnu trestu, který už nabyl účinnosti…
Začíná po tomto přijetí - v podstatě neúspěšném, ale nikoliv definitivně neúspěšném - uvažovat Kajínek o útěku? Že se už nikdy, aspoň ne dobrovolně do kriminálu nevrátí? V sobotu ještě navštíví otce /matka mu zemřela v léčebně pro dlouhodobě nemocné v září 1990/, staví se za sestrou, rozloučí se s přáteli nedaleko stanice metra "A"  a zmizí… Tisk i veřejnost jsou pobouřeny. Od kdy se lidem odsouzeným na 11 let, původně  do III. NVS. přerušuje trest? Odpověď GŘ Vězeňské služby ČR Eduarda Vacka nepostrádá logiku: "Institut přerušení trestu je významné humánní opatření, sledující resocializaci pachatelů. Sociální zázemí, tedy rodina, přátele, spolupracovníci, hrají nesmírně výchovnou roli. Jednou se přece odsouzená musí někam vrátit. Pokud nebudou mít kam, stanou se z nich s největší pravděpodobností recidivisté… jinou věcí jsou samozřejmě důsledné kontrolní mechanizmy. "

Policejní intermezzo
"…obviněný Jiří Kajínek je stíhán, pro trestný čin vraždy… kterého se měl dopustit tím, že 30. května 1993 kolem 20.5 hod. v Plzni na silnici vedoucí do Českého údolí cca 15 metrů od křižovatky s Klatovsku třídou za použití dvou samonabíjecích pistolí ráže 7,65 mm úmyslně usmrtil řidiče osobního automobilu tov. zn. Mazda 323 F SPZ PMM 28-31 Štefana Jandu …  Když na něho vypálil nejméně pět střel, z nichž tři zasáhli jeho hlavu a způsobili mu zranění, kterému na místě podlehl, ve stejném úmyslu vypálil nejméně čtyři střely na spolujezdce Juliána Pokoše… Z nichž střela do hlavy mu způsobila zranění, kterému 1. 6. 1993 v 17.00 v nemocnici podlehl, a dále v úmyslu usmrtit dalšího spolujezdce Vojtěcha Pokoše… vypálil na tohoto nejméně čtyři střely, které zasáhly jeho záda, levou hýždi, pravé předloktí a pravé stehno, čímž mu způsobil zranění, která bez lékařské pomoci mohlo vést k jeho smrti."
Tolik citát z příkazu ke Kajínkově zatčení, sepsaného v listopadu 1993.
Návštěva reportérů Ringu na západočeském Úřadu vyšetřování v Plzni - byli jsme tu už několikrát přijati v souvislosti s jinými případy - probíhá podle klasického rituálu. Dostaneme židli, dostaneme kávu, s odpověďmi na naše otázky je to už horší. Málomluvná pozice mjr. JUDr. Františka Sedláka, zástupce ředitele útvaru je logická. Případ je stále příliš horký, usvědčit Kajínka nebude jednoduché. Západočeští policisté jsou ovšem o jeho vině v případu dvojnásobné vraždy v Českém údolí přesvědčeni, stejně jako o tom, že kruh jimi snesených důkazů, přímých či nepřímých, bude pevně sedět. A jak "sedí" teorie Ringu, proč se vlastně v Českém údolí střílelo? Bylo to tak, že podnikateli Jandovi dlužil jiný plzeňský podnikatel A. Vlasák necelé tři miliony, neměl se k vracení, a tak mu šel Janda se svou ochrankou domluvit? Byla svým způsobem domluva i to, že jinou plzeňskou podnikatelku, snad také dlužící,  našli… živou, ale nahou přivázanou u stromu? Šel snad někdo z plzeňských policejních důstojníku A. Vlasákovi na ruku - i Janda měl prý svého přímluvce v řadách policie - a vylákal dlužitele na místo odkud už nebyl návrat? Na místo, kde čekal najatý Kajínek? Bylo to tak, že přeživší z bratrů Pokošů, podal velice podrobný popis střelce a později, po shlédnutí jisté videokazety vraha poznal? Existuje skutečně ještě další svědek z místa činu, který rovněž ztotožnil Kajínka? "Popis vraha, který podal Vojtěch Pokoš a který byl uveřejněn ve sdělovacích prostředcích, byl skutečně dobrý." Major Sedlák se omluvně usměje a dodá to, co čekáme:"Na ostatní otázky vám nemohu odpovědět."

Svědek za mřížemi
Do domu, kde bydlí romská rodina Pokošových, vcházíme s určitými rozpaky. Mrtvý Julián, i Vojtěch, který přežil, patřili mezi vyhlášené ranaře… Otevírá nám černovlasá dívka a pak už následuje překvapení za překvapením. Dívčina tvář by se docela dobře vyjímala na obálce nějakého magazínu. Byt je velice slušně zařízen, bez rádoby okázalého přepychu, ale účelně a čistě… Dívka i její matka se vyjadřují kultivovaně, žádná déžovsky klopotná dikce. Pak ovšem následuje další překvapení - Vojtěch doma není, Vojta je v base. Ve vazbě. Příchod reportérů Ringu vítá paní Magdaléna Pokošová, momentálně stižená houserem, jako příležitost si postěžovat. Zabojovat. Proti komu? Proti všem. "Napsala jsem stížnost, chtěla jsem ji dát do plzeňských novin, do televize, ale všude mě odmítli." Díváme se na půldruhé stránky papíru popsané strojem. Není divu, že odmítli, paní Pokošová - presumpce viny, nepresumpce viny - obviňuje plnými jmény. Proč je vlastně Vojtěch ve vazbě?  V… řekl, že když ho dostal Pokoš do basy, tak on jeho taky. Vojta byl nejdřív obviněn pro trestný čin vydírání. Ale on je na tom zdravotně špatně, po tom střílení, tahali mu kulku z páteře, chodí nakřivo, má hrozné bolesti v zádech a v hlavě, musí nosit nákrčník. Je špatně vyléčený, dlouho se musel jako klíčový svědek skrývat. I vyšetřovatelé mu to doporučovali. Přes všechny potíže jim byl vždycky k dispozici, byl to právě on, kdo pomohl policii zjistit vraha, dostavoval se ke všem úkonům jako svědek, i jako obviněný v trestním stíhání proti vlastní osobě… Přitom ochranu mu musela zajišťovat rodina, ne policie. 16. prosince se dostavil na vyzvání, jako svědek ohledně nějakého upřesnění, byla ale zadržen a druhý den vzat do vazby. Pro skutek, pro který se vede stíhání už od června loňského roku! Vůbec nezavdal příčinu, že by se stíhání chtěl vyhýbat. Obava z ovlivňování svědků? Vždyť už byli všichni stejně vyslechnuti a věc byla těsně před ukončením přípravného řízení!"
Na připomínku, že Julián a Vojtěch měli pověst prvotřídních regionálních rváčů, paní Pokošová namítá: "Živili se jako vyhazovači. Prát se museli. A předtím? Vidíte, že žijeme jako slušní lidé, a přesto, když někam přijdeme, slyšíme poznámky Tady je nějak černo! Naše dcery se kvůli tomu trápily, kluci se prali…" Jak to tenkrát 30. května bylo? "Janda přijel pro Vojtěcha do práce, že potřebuje, aby šel s ním, že je to jen na pět minut. Stavili se tu pro Juliána, ten se zrovna chystal večeřet, vyběhl naboso, jen tak v košili… Většinou řídíval Julián, tentokrát seděl za volantem Janda. Když dojeli na místo, začal Janda couvat, bůh ví proč. Chcípnul jim přitom motor. Stranou cesty stál nějaký člověk v brejličkách a šel blíž k autu. Vojtěch který seděl v zadu na něho líp vyděl a začal křičet: Bacha, má něco v ruce. Janda prý mu na to ještě povídá: Neboj tam je můj /policajt/ v tom ten člověk začal střílet oběma rukama z pistolí. Vojtěch na to vzpomíná, že měl dojem, že se snad střílelo odevšad. Ten člověk se smál od ucha k uchu, taky přitom křičel. Vojtěch je z toho psychicky poznamenaný, když usne, i odpoledne, všechno se mu vrací, probouzí se celý zpocený."
Proč nebyl Janda, ani bratři Pokošové ozbrojeni? "Neměli zbrojní pasy. A Jandu krátce před smrtí někdo od policie varoval, že je zájem, aby se u něho nebo u kluků našly zbraně, že budou za to stíháni. Ať tam jedou klidně beze zbraní, že je to nějaká prkotina. A přitom je poslali na jatka! V… má prostě dlouhé prsty!" Máte pocit zadostiučinění, že je Kajínek chycen? "Nevím, on nás tolik nezajímá, jenom posloužil… Ten kdo si ho objednal, ať v kriminále zčerná!" Bude Vojtěch Pokoš proti Kajínkovi stát u soudu jako korunní svědek? Paní Pokošová přikývne, ale pak rozhodí rukama. "Bude-li živý, tak ano. Ale teď, když je ve vězení a nemůžeme ho chránit… Kdo mi zaručí, že se mu tam nic nestane?


Co si myslíte vy o případu Kajínka?

Příběh podle skutečné události 2

Jednou ráno jsem vstala, byla sobota, normální zimní den. Zataženo a venku mráz. Zapnula jsem počítač. Zapnula internet a dozvěděla se z novinek zprávu o jedné dívce z Ruska:.......................
Dívka řekněme, že se jmenovala Nina. Nina v pátek odpoledne vyrazila ven za kamarádkama. Byla od ostatních holek docela rozdílná. Byla totiž gothic!!!!(I love gothic!!!) Šla po ulici bohužel nechvalné svými obyvateli. Samý delikventi a lidi zločinu. Ke konci ulice zabočila do uzké uličky přes kterou se dostala zkratkou na místo setkání. Ušetřila 15 minut chůze. Když v tom jí do cesty přišli 3 kluci.
Podle jejich vzhledu poznala, že to jsou nacisti(Pojem nemusím vysvětlovat bohužel všichni víme co to je za lidi). Dostala strach ale co. Snad jí neublíží. Jen jak se k nim blížila, začali si na ní dovolovat. Ale ona si jejich kecy nenechala líbit a taky jim něco řekla. To jednoho nácka naštvalo a prostě jí jen tak vrazil pěstí přímo do tváře. Zařvala na něj. A to už se do ní pustili všichni. Ukopali a domlátili jí až k smrti. Když byla mrtvá náckům to nestačilo. Jejich kamrlík byl blízko odtáhli ji tam.
Tahle část je mi nechce moc popisovat tak to vezmu krátce: Stáhli jí z kůže, vykostili(z masa odstranili kosti), uvařili a snědli.
Bohužel se tohle stalo, bylo to v novinách na konci roku 2008.
Je to hnusný! Ale nechci aby se na tohle zapomenulo. Je to fakt hnusný a nechápu jak to lidi můžou udělat.
 
Já to napsala, protože spousta lidí na takové věci zapomíná i když se takové odpornosti dějou denně v různých koutech světa!

7 smrtelných hříchů

.
Smilstvo
Symbol nahé ženy jedoucí na kozlu má u sebe zrcadlo a na prsou hada.
...
.
Lakomství
Symbol znázorňující jezdce na ropuše, s penězi na boku.
.
Lenost
Symbol osla, podřimujícího oráče nebo ženy s přeslicí v ruce která usíná.
.
Pýcha
Symbol znázorňující ženu která jede na lvu, držící pohár nebo žezlo (král, panovník, atd.)
.
Hněv
Symbol jezdce jedoucího na divočáku nebo medvědu, nebo muž se ženou v prudké hádce probodávající se mečem.
.
Obžerství
Postava jedoucí na vepři nebo lišce s husou v tlamě, jak jí nebo zvrací...

Slova, která padla u soudu

Nasledujici slova pry skutecne padla u soudu...

Otazka: Den Vaseho narozeni.
Odpoved: Patnacteho cervence.
Otazka: Ktery rok?
Odpoved: Kazdy rok.

Otazka: Jake bylo Vase vybaveni v okamziku narazu?
Odpoved: Teplaky Gucci a Reeboky.

Otazka: Tahleta myasthenia gravis, ovlivnuje nejak Vasi pamet?
Odpoved: Ano.
Otazka: A jakym zpusobem ovlivnuje Vasi pamet?
Odpoved: Zapominam.
Otazka: Tedy zapominate. Muzete nam dat priklad neceho, co jste
zapomnel?

Otazka: Jak stary je Vas syn, ten, co s vami zije?
Odpoved: Tricet osm nebo tricet pet, ted presne nevim.
Otazka: A jak dlouho s Vami zije?
Odpoved: Ctyricet pet let.

Otazka: A na kterem miste se nehoda odehrala?
Odpoved: Priblizne u milniku cislo 499.
Otazka: A kde je milnik cislo 499?
Odpoved: Pravdepodobne mezi milniky 498 a 500.

Otazka: Pane doktore, je to tak, ze pokud osoba zemre ve spanku,
tak se o sve smrti dozvi az nasledujiciho rana?

Otazka: Ten mladsi syn, co je mu jedenadvacet, jak je stary?

Otazka: Byl jste to vy, nebo Vas starsi bratr, kdo zahynul ve valce?

Otazka: Zabil Vas?

Ot: Jak daleko od sebe byla vozidla v okamziku srazky?

Otazka: A byl jste tam, dokud jste neodesel, je to tak?

Otazka: Kolikrat jste spachal sebevrazdu?

Otazka: Mela tri deti, ano?
Odpoved: Ano.
Otazka: Kolik z nich bylo chlapcu?
Odpoved: Zadne.
Otazka: A kolik tedy bylo holcicek?

Otazka: Muzete tu osobu popsat?
Odpoved: Byla stredni postavy a mela plnovous.
Otazka: Byl to muz ci zena?

Otazka: Pane doktore, kolik pitev jste provedl na mrtvych?
Odpoved: Vsechny me pitvy se provadeji na mrtvych.

Otazka: Na vsechny otazky odpovidejte ustne, ano? Jakou skolu
jste navstevovala?
Odpoved: Ustne.

Otazka: Vzpominate si, kolik bylo hodin, kdyz jste telo prohledl?
Odpoved: Pitva zacala kolem pul devate vecer.
Otazka: A pan Dennington byl tou dobou mrtev?
Odpoved: Ne, sedel na stole a divil se, proc ho chci pitvat.


Otazka: Pane doktore, predtim, nez jste provedl pitvu, presvedcil
jste se o nepritomnosti pulsu?
Odpoved: Ne.
Otazka: Zmeril jste krevni tlak?
Odpoved: Ne.
Otazka: Presvedcil jste se, zda doslo k zastave dechu?
Odpoved: Ne.
Otazka: Je tedy mozne, ze pacient byl nazivu, kdyz jste zacal s
pitvou?
Odpoved: Ne.
Otazka: Jak si muzete byt tak jisty, pane doktore?
Odpoved: Protoze jeho mozek lezel v misce na mem stole.
Otazka: Ale nemohl byt pacient presto nazivu?
Odpoved: Je mozne, ze byl nazivu a pracoval nekde jako právník

Láska ze sna - kapitola 10 Konec

To nemůže být pravda

Pátek, den po pohovoru, Kate byla tak nadšená, že nemluvila o ničem jiném než o té práce, jak se těší. Radost jí ale záhy přešla, protože Richiemu volala Alice. V tom si na to vzpoměla. Řekla si, jak jsem na to mohla zapomenout.
Kate přišla blíž k Richiemu a tichým hláskem mu řekla: Řekni jí, ať se zastaví.
O hodinu později se Alice objevila u nich doma.
A: Tak co práce, dostala jsi jí?
K: Jo, jo, dostala. Co si mu vlastně o mě řekla? Byl ze mě tak nadšený, že ze mě udělal rovnou manažerku.
Alice se zarazila a najednou nevěděla, co má říct.
A: No jen pravdu, co si mi řekla ty a co mi řekl Richie.
R: Jsem ti moc vděčný Alice, je moc šťastná.
A: To jsem ráda.
R: Jo a chtěl jsem tě o něco poprosit, tady máš klíče, mohla by ses stavit o víkendu a jen zkontrolovat náš dům, že je všechno v pořádku?? Jedem s Kate na víkend na mojí chatu do Dayboro.
A: No jasně. To je maličkost.
Kate s Richie odjeli a Alice v sobotu šla zkontrolovat dům.
Posadila se u nich v ložnici na postel: Co mám sakra udělat, abych tě odsud vystrnadila, ty mrcho.
Chvilku přemýšlela, když v tom se jí vnukl brilantní nápad, ale však nedomyšlený.
V neděli odpoledne se Richie s Kate vrátili, Kate vybalila špinavé prádlo a připravila si oblečení na zítra do práce.
V pondělí ráno odcházela v 7 s Richiem do práce.
R: Přeju hodně štěstí lásko.
K: Děkuju miláčku.
Gary už čekal na Kate v restauraci.
G: Takže jako manažerka máš tu nejdůležitější práci tady, udržet chod, každý ráno zkontroluješ zásoby a přes tadyten program v počítači objednáš, co chybí, dovezou to hned druhý den, většinou kolem 10, vše zkontroluješ, peníze jim nedávej, to platím já přes účet, vše pečlivě založíš do téhle knihy, v průběhu dne máš na práci stanovení menu obědů na celý týden od pondělí do pátku a vypočítat částku tak, abychom na tom vydělali, než prodělali. Až to budeš mít hotové, tak to vytiskni a řekni to kuchařkám, objednej potraviny na to a taky mi to pošli na email. Odpoledne kolem 4 hodiny si můžeš odskočit domů ale večer při zavíračce tu musíš být. Servírka ti předá tržbu za den a ty uděláš výčetku, vyplatíš každý den zaměstnance dle výčetky a tržbu schováš do trezoru s datem, budeš odcházet jako poslední a zodpovídáš za to, že vše tady bude zamčeno, uklizeno a připraveno na další den, o víkendu tu být nemusíš ale večer je potřeba, abys tu byla.
K: Super, to zvládnu.
V 11 večer přišla Kate úplně stahaná domů, kde na ní čekal už Richie.
R: Tak jak ses měla?
K: Úžasně, cítím se tam, jak doma, opravdu mi to jde.
R: Kate, musíme si promluvit.
K: Copak se stalo něco v práci?
R: Kate, víš, asi měsíc předtím než jsme se poznali jsem opil a spal jsem s Alice, nechtěl jsem ti to říct, protože oba jsme toho moc litovali, byla to chyba a nechtěl, abys sis myslela bůh ví co. Ale ona je těhotná, už 3 měsíce to nedostala a řekla mi to právě dneska.
Kate nevěděla, co má říct. Nastala minuta ticha a Kate se tak strašně chtělo brečet a pomyslela: Copak bude mít dítě s jinou a co já?
K: A ona si to chce nechat nebo co? Mluv dál.
R: No chtěla, byla u doktora ale když si to nechá vzít, tak už nebude moct mít nikdy děti, má něco špatnýho s vaječníky.
K: A ty se k tomu stavíš jak?
R: Nijak, bude to moje dítě ale chci bejt s tebou.
K: Víš, já jsem ti to sice neřekla, ale Alice je pěkná lhářka, mému šéfovi řekla, že neumím anglicky, že mám základní školu, že jsem neschopná a tak dále. Byla jsem na ní pěkně naštvaná ale je to tvoje kamarádka, nechala jsem to bejt ale čím dál víc si myslím, že nás akorát chce rozeštvat.
R: Opravdu to udělala?
K: Nelžu ti, přísahám.
R: Dobře uděláme to takhle, já se k Alice budu chovat mile a řeknu jí, že jí zvu na oběd, místo toho pojedem na gynekologii a ověřím si to, dneska se to dá zjistit už i dřív, jestli to je vůbec moje.
K: Dobře.
Druhý den vše proběhlo tak, jak to naplánovali.
Alice vystoupila z auta: A do jaký restaurace chceš jít?
Přivinula se k němu a chytla ho kolem pasu. Richie nechtěl nic pokazit tak jí vzal kolem ramen.
R: Pojď tudy jdeme.
Odvedl jí do vysokého věžáku a Alice začala cítit průšvih.
R: Víš Alice, Kate mi řekla cos jí provedla s tou prací, je to pravda?
A: Co myslíš?
R: Ty víš moc dobře, poď jdem na gynekologii, tohle chci vidět černé na bílém.
A: Ale proč? Nech mě, já ti donesu potvrzení od mého gynekologa.
R: Ne díky.
Vystoupili z výtahu a Richie musel doslova Alice odtáhnout. Doktor už na mě čekal, Alice se nedobrovolně tedy svlíkla, posadila se na křeslo.
Doktor: Slečno, můžu se zeptat ke kterému doktorovi chodíte?
A: K panu Milleru v Green line.
Doktor: Tak to mu budu muset říct, ať si zopakuje vysokou školu, protože vy těhotná nejste.
R: Já to věděl, všechno je pravda, co říkala, že nás chceš jenom rozdělit. Ty jsi hloupá fakt, nemohla sis vymyslet lež, která by alespoň nešla tak lehce ověřit?
A: Prosím Tě promiň
R: NE! Už tě nikdy nechci vidět, ještě dneska zavolám režisérovi, aby tě vyhodil. Sbohem
Richie vyšel z budovy, Alice za ním ještě běžela, ale on jí ujel autem.
Vytočil Kate a ta to hned zvedla jak kdyby čekala s telefonem v ruce, což čekala Úžasný
R: Miláčku, nemusíš se bát, ta holka je tak prolhaná, že už jí nikdy nechci vidět, mrzí mě to, že jsem tě do tohodle zatáhl.
K: To neřeš lásko, za to ty nemůžeš, to ona. Přijeď za mnou do práce, popovídáme si.
R: Jsem za 30 minut.
Alice se nakonec odstěhovala do Darwinu na severu Austrálie, Kate a Richie žili spolu dál, narodila se jim krásná holčička jménem Kristen a o 3 roky později kluk Jack.

Láska ze sna - kapitola 10 Kate pracuje

Kate byla už skoro měsíc v Brisbane, Richie pracoval na filmu Nejasný a ona se doma už trochu nudila. Alice za ní občas přišla na návštěvu ale Kate z ní měla takový divný pocit, jako by jí to štěstí nepřála, měla vždy takové divné otázky, jestli jim to klape a kdesi, cosi.

Blížil se listopad a v Austrálii bylo skoro 24 stupňů, na to Kate nebyla vůbec zvyklá. Čtvrtek. Probudil jí zvonek, kdo jiný by to mohl být než Alice.

K: Tak pojď dál.
A: Díky. Mám pro tebe takovou nabídku, můj kamarád vlastní jednu menší restauraci a hledám tam někoho, tak jestli bys neměla zájem.
K: No zkusit bych to mohla, doma mě to už fakt nebaví, alespoň se trochu rozptýlím.
A: Super tak já mu zavolám.
Alice odešla do vedlejší místnosti telefonovat, zatímco Kate si uvařila hrnek kávy na probuzení.
A: Tak zítra v 10 ráno tam máš přijít.
K: Tak dobře, super, děkuju mockrát.
A:Nechám ti tady na papíře u telefonu adresu.
K: Děkuji fakt moc, snad ti to jednou budu moct oplatit.
A: Já si to vyberu, to se neboj Šlápnul vedle

Kate zase měla ten divný pocit, nešlo o to, jaká slova používala ale jakým tónem mluvila a ta mimika v obličeji, působila tak mstivě. Alice si dala s Kate kávu a šla si po svých. Richie měl dnes natáčení jen ráno, takže kolem druhé byl už doma a Kate se nemohla dočkat, až mu řekne tu novinu.

K: Byla tu Alice, její kamarád má restauraci, prý bych tam mohla pracovat. Zítra tam jdu na pohovor.
R: No to je úžasné lásko, ale víš, jestli nechceš, tak nemusíš pracovat, já budu rád, když budeš doma, starat se o naše hnízdečko.
K: Lásko, už mi trochu z toho hraboší. Nemám tu žádné přátelé, jsem tady pořád zavřená, alespoň na chvíli bych tu práci vzala.
R: V tom tě budu jen podporovat, v čemkoliv, co chceš dělat.
K: Děkuju, bůh ví, že si tě ani nezasloužím.
R: Bůh ví, že nás dal dohromady on.
K: To si určitě řekl v nějakém filmu. Smějící se
R: No dobře, tohle nezakecám.
A začal škádlit Kate.

Druhý den se Kate vydala do restaurace Royal Queensland Yacht, byla na pláži s venkovním posezením.
Přišla do restaurace a zamířila rovnou k baru, kde se ptala po Garym. Servírka jí řekla, ať se posadí ke stolu, že hned přijde.
K: Velmi mě těší, jsem Kate, posílá mě Alice, prý tu hledáte někoho na výpomoc.
G: Ano, hledám teď 3 lidi, uvidíme, jak se mi budete líbit a kam bych si Vás představovat umístit.
K: Dobře.
G: Tak řekněte mi něco o sobě, podle vašeho přízvuku bych řekl, že australanka nejste, ale anglicky mluvíte moc dobře.
K: No vlastně mám maturitu z angličtiny, studovala  jsem Obchodní akademii, s orientací na cestovní ruch a rozšířenou jazykovou výuku, mluvím anglicky, německy, trochu španělsky a rusky, a jsem z České republiky, takže mluvím i česky. Maturovala jsem z ekonomiky, účetnictví, anglický jazyk a cestovního ruchu. Zatím jsem pracovala jenom v pizzerii, kde jsem obsluhovala, dělala denní uzávěrku, odváděla peníze a objednávala suroviny pro chod restaurace.
G: Opravdu? Alice mi řekla, že jste z nějaké malé zemičky v Evropě, mluvíte jen trochu anglicky, nemáte žádnou školu a zkušenosti. Ale podle tohodle, co jste mi řekla, bych si přál, abyste v mé restauraci dělala manažerku.
K: Jak Vám tohle mohla Alice říci? Moc dobře věděla, co jsem studovala, sama jsem jí to vyprávěla.
G: No každopádně, mě na Alici moc nezáleží, zrovna teď mi záleží jen na tom, abych Vám připravil smlouvu, vy jste řekla ANO a od pondělí bych Vás tu rád viděl pracovat. Jen mi řekněte ještě, pokud tu práci chcete, kolik byste si představoval jako denní mzdu?
K: Víte, já chci pracovat hlavně proto, že se doma nudím, nemám tu nikoho a chci se zabavit, takže mi o peníze nejde, vystačím si s minimální mzdou, kterou mi dáte.
G: Dobrá tedy, viděl bych zatím na 60 dolarů denně.
K: Páni, to jsem nečekala.
G: Přijďte tedy v pondělí, otevíráme běžně kolem 11 před obědy, takže tu buďte v 8 ráno, ať Vám můžu vše ukázat, já tady budu tak jednou za týden, mám ještě jiné podniky a věřte mi, že třeba v baru je víc práce než v restauraci.
K: To věřím.
G: Výborně, jsme domluveni, tak v pondělí.

Kate si pospíšila domů, už chtěla být s Richiím a povědět mu všechno a jakou skvělou práci má. To, co provedla Alice, na to v rychlosti zapoměla.

K: Představ si, mám práci. Gary ze mě byl tak nadšenej, že v pondělí jdu do práce, budu tam manažerka. Jsem tak neuvěřitelně šťastná.
R: To jde vidět, úplně z tebe září štěstí. Jsem moc rád, že jsi jako sluníčko.
K: Nemůžu tomu uvěřit, pomalu ale jistě si tady začínám usazovat a budovat svůj život.