Your language is

pátek 25. dubna 2014

Bylinné amulety

Bylinky

Vedle drahokamů a kamenů můžeme jako amulety a talismany nosit také bylinky, ty očistíme, posvětíme svěcenou vodu. Stačí je pokapat a říct: Očišťuji tě od vší negativní energie tohoto světa.
Vložíme je do sáčku z látky a zašijeme. Nosíme u sebe, dokud se to nesplní.
Následuje seznam rostlin a nejlepší čas využití.
BAMBUS
- ochrana, štěstí, odehnání negativní energie, přání
BAVLNA
- štěstí, léčba, ochrana, déšť
- neděle

BOROVÁ ŠIŠKA
- léčení, ochrana, peníze
- pondělí

CEDR
- léčba, peníze, ochrana
- léčba - neděle
- peníze- čtvrtek
- ochrana - sobota

CESMÍNA
- ochrana, štěstí, snová kouzla
- úterý

FÍKY
- věštění, láska
- čtvrtek

HOŘČIČNÉ SEMÍNKO
- ochrana, dušení síla, víra
- úterý

HŘEBÍČEK
- ochrana, exorcismus, láska, peníze
- ochrana - pondělí
láska - pátek
peníze - čvtrtek
exorcismus - sobota

KAŠTAN
- láska a peníze
- láska - pátek
peníze - čtvrtek

KEŠÚ OŘECH
- peníze
- neděle a čtvrtek

KOŇSKÝ KAŠTAN
- peníze a lečení
- čtvrtek

MANDLE
- blahobyt, peníze a moudrost
- středa

MÁTA
- peníze, léčení, cestování, ochrana
- středa

MECH
- štěstí a peníze
- pondělí

PARA OŘECH
- láska
- pátek

PECKA Z AVOKÁDA
- krása
- pátek

PECKA Z BROSKVE
- láska, dlouhověkost, přání
- pátek

PECKA Z MERUŇKY
- láska
- pátek

PISTÁCIE
- zrušení kouzla lásky
- středa

ŘEDKEV
- ochrana
- úterý

SKOŘICE
- duchovno, úspěch, léčba, telepatie, ochrana, láska a peníze
- neděle

SLUNEČNICOVÉ SEMÍNKO
- přání, zdraví, moudrost
- neděle

VANILKA
- láska a duševní síla
- pátek

VLAŠSKÝ OŘECH
- zdraví, duševní síly, přání
- neděle

ZÁZVOR
- láska, peníze, úspěch, síla
- úterý

ŽALUD
- zdraví, peníze, vyléčení, ochrana, štěstí
- neděle

ŽENŠEN
- láska, přání, léčba, krása, ochrana, pokušení
- neděle

Čím zaujmout chlapa

Zaujmi chlapa!


Nebylo by báječné vědět, co přesně na vašem těle nebo kolem vás přitáhne mužské pohledy? Teď máte tu možnost! "Když muž potká ženu, podvědomě se soustředí jen na určité body na jejím těle," tvrdí Jackie Black, autorka knihy Meeting Your Match: Cracking the Code to Successful Relationships.

O která místa se tedy rozhodně vyplatí pečovat a na co si dát pozor?
1. Sexy hříva
Za všechno může evoluce! Už v pravěku hledali muži podle vzhledu nejvhodnější partnerku k plození dětí. Husté kadeře signalizují, že je dotyčná zdravá a silná.
2. Jak se usmíváte
Když se smějete od srdce, oči se vám trochu přivírají. Díky tomu dokáže většina chlapíků rozlišit vynucený a pravý úsměv. Takže když předstíráte zájem a smějete se, i když nemáte důvod, oči vás prozradí.
3. Velikost party
Když jste obsypaná minimálně čtyřmi parťačkami, muž se k vám ani nepřiblíží. Pokud jste si vyrazila jen s kamarádkou, nechce vás od ní zase odpojovat. Takže perfektní počet lidí na palubě? Tři! Dvě družky se totiž zabaví a nebudou vás postrádat, když vás on pozve na drink k baru.
4. Výška hlasu
Studie dokazují, že muže zaujme spíš výše posazený hlas. Ukazuje totiž, že jste mladá a plodná. Tím vás ale nenabádáme k tomu, abyste se snažila mluvit jako upištěná animovaná postavička… Buďte prostě svá!
5. Poměr: pás a boky
A je tu zase evoluce. Muži instinktivně hledají ženu - matku svých dětí. Pokud je váš pás výrazně užší než boky, značí, že potomka mít můžete. Proto klidně švindlujte - třeba pomocí širokého pásku, který vám křivky luxusně vytvaruje.
6. Pleť, vizitka vaší duše
Fakt, že vaše pleť září, chlap vnímá tak, že jste psychicky v pohodě. Naopak úzkost a stres pokožku vycucá víc než vzduch na Sahaře. Jaké z této věci plyne morální poučení? Sáhněte po bronzeru.
7. Umělá hmota
Lépe řečeno umělé vylepšováky krásy. Třeba napletená hříva, nalepené řasy. V muži takovéhle zákroky vyvolávají pocit, že si dost potrpíte na luxus, což ho může odradit. Anebo dokonce, že nejste spokojená sama se sebou, což je ještě horší. Muži mají rádi zdravě sebevědomé baby.
8. Uhrančivé zraky
Na oči se většina lidí zaměřuje víc než na cokoliv jiného. Když si prohloubíte pohled výrazným líčením (třeba kouřovým nebo černými linkami), zajistíte, že nic jiného než vaše zraky ho z tohohle seznamu ani zajímat nebude.

čtvrtek 3. dubna 2014

Zásady goths

Zde přikládám jeden obrázek, ten, kdo umí aspoň trošku anglicky ať si jej přečte a snad něco řek
ne těm, co jsou o gothicích mylně informovaní.

Kdo neumí anglicky tak tohle je překlad:
1,Nenosit pořád černou
2,Neuctívat satana
3,Nejsi zlý
4,Nechtěj zabít lidi
5,Nebudu nenávidět všechny
6,Nebudu pořád v depresi
7,Můžu být taky šťastná
8,Budu milá na lidi
9,Jsem normální, tak jako ty!

Pojem gothika


* Gotické písmo - je to elegantní, zdobené písmo. *
* Gotický sloh (Gotika) - tohle je architektonický sloh, kostely, katedrály, domy, věže, okna, oblouky...tohle si pod pojmem Gotika představí hodně lidí. *
* Gothic RPG - jde o hru, s gothikou nemá nic společného. *
* Gotika - středověk, doba temna, v tomto období vznikla postava upíra, víra v takovéto nadpřirozeno, čarodějnické procesy - inkvizice. *
* Ghost - z anglického překladu pro ducha. *
* Gothický horor - jde o hororový příběh v němž je strach a nadpřirozeno, nejčastěji odehrávající se na nějakém tajemném, opuštěném místě, kde je tzv. gotická atmosféra. *
* Gothic - jde o životní styl, způsob myšlení, cítění, vnímání, záliba v umění a dekadentních věcech, nepopírání těchto věcí v sobě. *
* Gothická hudba - hudba je jakoby ze středověku, plná citů, doplněná rockem, někdy vysokým operním ženským hlasem. *
* Gothické hnutí - je moderní punková subkultura, která se zrodila na začátku osmdesátých let, společně s hudbou žánru gothic rock, která je odnoží post-punku. Je charakterizováno "gotickými" znaky hudby a výstředním oblečením - death rock, punk, Viktoriánská móda, obojetná (mísí prvky ženského i mužského oblečení), některé renezanční styly oblékání, kombinace předchozího a nebo hodně tmavého nebo černého oblečení a makeupu. *

úterý 1. dubna 2014

Hrob

Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdeko-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle".
Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.
Stál tam snad už tři hodiny, ani jednou se neotočil, ani jednouse nepodíval jinam, než na tvář té dívky. Přistoupila jsem blíž, abych mu viděla do tváře. Uviděl mě a and by mě ani nevnímal, kdybych na něj nepromluvila. Byl hezký a mně se zdálo, že jsem snad hezčího kluka nikdy neviděla.Bylo divné, že takový kluk naní teď někde na koupališti, kde by byl určitě obklopen spoustou dívek, že tu stojí a padají mu slzy. Když jsem se mu podívala na rty, uviděla jsem, že si s někým povídá,ale nikdo tu nebyl. Až po chvíli jsem si uvědomila, že slova, která vypouští přes rty jsou určena někomu, kdo už na věky spí. Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou dívku. Šeptal něco, ale já mu nerozuměla.
Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastolo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme spolu poprvé spali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohídali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"."
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy.
Jeho oči měli takový divný smutek a žal, jaký jsem ještě nikdy neviděla. Bylo zvláštní, vidět brečet kluka. ,,Když jí bylo 17, chodili jsme spolu právě rok. Oslavovali jsme to s kamarády na chatě rodičů a potom jsme se šli koupat. Bylo nádherné se spolu ve vodě milovat a potom celou budoucnost. Ráno kámoši odjeli a my zůstali sami.
Udělali jsme si slavnostní snídani v trávě a v té chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě." Když dokončoval vyprávění, zpomaloval věty a oči se mu zalévaly slzama. Potom začal vyprávět ten smutný den... ,,Bylo právě takové vedro jako je dnes a my se rozhodly, že si vyjedeme do přírody. Jeli jsme k nádhernému jezeru kousek od nás, kde nikdo většinou není. A i dnes jsme tu byli sami. Klárka byla ten den nádherná. Měla úplně nové šaty a vlasy krásně rozevláté. Byl jsem šťastný... Večer se blížil a my jsme se rozhodli jít si zatancovat na ples. Lidé se po nás dívali a říkali, jaký jsme nádherný pár.
Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli težce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel.
Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám dekuju".
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretinya nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slazama ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději.
Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu...
Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič.
A těď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného."
S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý!
Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nik´dy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít.
Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození.
Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkama bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi - jsou tu se mnou...

Pohádka o lásce

Bylo, nebylo...
Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka:
dobrá nálada, smutek, vědění... a kromě ostatních různých pocitů i láska.


Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova.
Jen láska chtěla čekat do poslední chvíle.
Ještě než se ostrov potopil, prosila láska o pomoc.


Na luxusní lodi plulo kolem lásky bohatství. Zeptala se:
"Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?"
"Ne, nemůžu. Mám na své lodi mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo."


Tak se láska zeptala pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi:
"Pýcho, můžeš mě vzít s sebou?"
"Já Tě, lásko, nemůžu vzít..." Odpověděla pýcha, "tady je všechno perfektní. Mohla by si poškodit mou loď!"


Láska se tedy zeptala smutku, který jel kolem:
"Smutku, prosím, vezmi mě s sebou"
"Ach lásko, "řekl smutek, "já jsem tak smutný, že musím zůstat sám."


Také dobrá nálada projela kolem lásky, ale byla tak spokojená, že ani neslyšela, že na ni láska volá.


Najednou řekl nějaký hlas:
"Pojď lásko, já Tě vezmu."
Byl to nějaký stařec, kdo promluvil.
Láska byla tak vděčná a šťastná, že se zapomněla zeptat na starcovo jméno. Když přijeli na pevninu, stařec odešel.


Láska si uvědomila, že mu hodně dluží a zeptala se vědění:
"Vědění, můžeš mi říct, kdo mi pomohl?"
"To byl čas," odpovědělo vědění.


"Čas?" zeptala se láska, "proč mi pomohl čas?"
Vědění odpovědělo:
"Protože jen čas ví, jak důležitá je láska v životě."